ČTVRTEK 17. ŘÍJNA 2024
9:00 Registrace a ranní káva, Zelená aula Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra (MFC)
10:00 Zahájení konference zástupci pořádajících organizací, Zelená aula MFC
10:15 – 11:45 Keynote Andrew Hoskins: Zapomínání nejlépe zdokumentované války v dějinách: nová digitální válka o paměť, Zelená aula MFC
Od poloviny desátých let 21. století probíhá boom transformující paměť, a to ohromující rychlostí a v ohromujícím měřítku. Jedná se o boom paměti spojené s jednotlivci a jejich okolím. Ještě nikdy jednotlivec nevytvářel a nesdílel tolik informací o sobě a svých zkušenostech. Miliony zpráv, obrázků a videí, které se valí z chytrých telefonů, dělají z ruské války proti Ukrajině zcela jistě nejvíce zdokumentovanou a nejvíce personalizovanou válku v dějinách. Vojáci, civilisté, novináři, oběti, humanitární pracovníci, prezidenti, novináři, ti všichni vteřinu po vteřině zaznamenávají a nahrávají své zážitky a vidění událostí, sledují každý zvrat. Bojiště se zdá být otevřené všem. To však není všelék ani na porozumění válce, ani na její připomínání. Namísto toho sociální média vytvářejí válku a paměť na ni k obrazu svému, prostřednictvím boje o pozornost, dezinformací a roztříštěné reality. Vyberte si svůj vlastní feed, vyberte si svou vlastní paměť. V přednášce si položíme otázku, jaká paměť a historie by mohla – nebo také nemusela – vzejít z rusko-ukrajinské války? Kdo a jak zajistí její minulost?
11:45 – 13:00 Přestávka na oběd
13:00 – 14:15 Blok I
Panel I: Spory o paměť (moderuje Jitka Gelnarová), FF UJEP / A 306
Paměť je předmětem sporu. Různé obrazy událostí, osobností, míst či fenoménů spojených s minulostí spolu soupeří s různou intenzitou a na různých úrovních – na úrovni rodin, komunit a politických společenství. Konflikty o minulost jsou přitom spojeny s konflikty o současnost, stejně jako snaha tyto spory omezovat; ve veřejném prostoru se minulost stává součástí kulturních válek a politických bojů. V tomto panelu zkoumáme konfliktní potenciál paměti na konkrétních příkladech.
Panel II: Proměny paměti (moderuje Čeněk Pýcha), Zelená aula MFC
Přestože i tradičnější pojetí historické paměti pracovala s proměnami příběhů míst, postav a dalších objektů, na které vzpomínáme, pro aktuální přístupy k paměti je dynamika procesů naprosto určující. To se odvíjí od proměn mediálního prostředí, v němž naši paměť vyjednáváme, ale samozřejmě také od společenských a politických zlomů, kterým čelíme. Jaké obrazy minulosti v tomto složitém procesu dominují? Jakou roli může vyprávění o minulých časech ještě sehrávat?
Panel III: Komplikované historie v muzeích (moderuje Tereza Štěpková), FF UJEP / A 313
Není náhodou, že historickým muzeím a expozicím je v rámci naší konference i odborné debaty pravidelně věnováno mnoho prostoru. Dynamika vyjádřená množstvím nově otevíraných či rekonstruovaných expozic v Česku i v zahraničí ukazuje, že jde o důležité médium paměti. V panelu se zaměříme na analýzy expozic, které se týkají historických příběhů, které je obtížné vyprávět pro jejich tragický či konfliktní rozměr.
14:15 – 14:45 Coffee Break
14:45 – 16:15 Blok II
Panel IV: Historické vzdělávání a spory o paměť (moderuje Josef Märc), FF UJEP / A 313
Součástí konference je již tradičně i sekce věnovaná historickému vzdělávání, které od proměn paměti nelze oddělovat. O čem se vedou spory v souvislosti s historickým vzděláváním? Má i dějepisné vyučování svá centra a okraje? Zveme k diskusi všechny zájemce o propojování dějin ve veřejném prostoru s výukou dějepisu.
Master class: Andrew Hoskins – Digital Memory Studies, FF UJEP / A 306
Během setkání se budeme zabývat přínosem interdisciplinární práce v oblasti digitálních paměťových studií (digital memory studies) pro porozumění probíhajícím proměnám médií a technologií, které určují, jak, proč a kým jsou individuální, kulturní a společenské minulosti přetvářeny, rozkládány a zapomínány. Za tímto účelem čerpám z téměř třicetiletého výzkumu vztahu mezi médii a pamětí, včetně nejnovějšího výzkumu toho, jak je paměť stále více formována aktéry, technologiemi a procesy ve společnostech, které jsou zaplaveny daty.
(Seminář proběhne v anglickém jazyce na základě četby. Kapacita semináře je naplněna, lze se hlásit jako náhradník/náhradnice přes registrační formulář.)
18:00 Diskuzní večer: Videohry jsou nejsilnějším globálním zdrojem historické imaginace! (moderuje Čeněk Pýcha), Muzeum v Ústí nad Labem, Masarykova 1000/3, Ústí nad Labem
Jak videohry a počítačové hry formují současné představy o minulosti? Kdo historizující videohry hraje? Proč je historie pro vývojáře tak přitažlivou látkou? Jakou roli hrají videohry v současných světových konfliktech? Herní studia nejsou již delší dobu okrajovou akademickou disciplínou, výše uvedené otázky dokazují společenskou závažnost videoher. Věnujeme videohrám dostatečnou pozornost? Naplňuje hraní historických videoher očekávané cíle, které si spojujeme s historickou gramotností? Zveme na debatu s Lucií Formánkovou (Charles Games), Terezou Fousek Krobovou (FSV UK, FAMU) a Janem Kremerem (NFA), která otevře všechny tyto otázky, a posune tak diskuzi o zobrazování minulosti ve videohrách za očekávané horizonty.
Po diskuzi následuje společenské setkání v prostorách Muzea města Ústí nad Labem.
PÁTEK 18. ŘÍJNA 2024
8:30 Ranní káva, FF UJEP
9:00 – 10:15 Blok III
Panel V: Ne/viditelná paměť (moderuje Václav Sixta), FF UJEP / A 313
Zatímco například památníky patří k viditelným projevům paměti, jsou místa a příběhy, která tolik na očích nejsou. V panelu se zaměříme na méně obvyklé stopy paměti a také na to, co obnáší je „vytahovat na světlo“. Architektura, muzejní artefakty, příběhy či paměťové praktiky mohou tvořit přenositelné případové studie i pro další oblasti paměti.
Panel VI: Politiky paměti (moderuje Vojtěch Ripka), FF UJEP / A 306
Panel Politika paměti se zaměří na zkoumání způsobů, jakými jsou historické události a jejich interpretace formovány, udržovány a přenášeny v rámci české společnosti se zvláštním důrazem na tematizaci menšin, většin a mocenských vztahů. Diskuze se bude zabývat tím, jak paměťové instituce a kulturní projevy reflektují a utvářejí dynamiku moci mezi menšinami a většinovou společností a jak tyto vztahy ovlivňují interpretaci klíčových historických událostí, jako jsou holocaust, období železné opony nebo česko-německé vztahy po roce 1945. Tento panel nabídne interdisciplinární pohled na politiku paměti a její vliv na utváření národní identity a veřejného diskurzu.
10:15 – 10:45 Coffee Break
10:45 – 12:15 Blok IV
Panel VII: Krajina a paměť (moderuje Kamil Činátl), FF UJEP / A 313
Paměť se často nejviditelněji projevuje v krajině: pomníky, architektura, opuštěné obce, rozpadlé industriální budovy či názvy ulic patří k nejčastějším projevům tohoto fenoménu. Možnost spojit si obraz minulosti s konkrétním místem na mapě navíc zpřístupňuje historická témata i veřejnosti, která se běžně o historii nezajímá. To se může týkat i tak komplexních jevů jako je změna klimatu. V panelu se budeme věnovat konkrétním případovým studiím, jež ukazují, jak lze pracovat se stopami minulosti v krajině.
Panel VIII: Války a paměť (moderuje Josef Märc), FF UJEP / A 306
Války patří historicky k významným impulzům pro proměny paměti. Konflikty dynamizují proměny narativů i technologií, které paměť spoluutvářejí. Panel se bude věnovat zejména současné válce na Ukrajině a tomu, jak ovlivňuje představy o minulosti, jež kolují v českém veřejném prostoru. Přestože jde o stále probíhající proces, věříme, že konference může nabídnout prostor pro jeho alespoň provizorní odbornou reflexi.
12:15 – 12:30 Coffee Break
12:30 – 13:45 Blok V
Kulatý stůl: Terénem paměti (moderuje Filip Liška), FF UJEP / A 313
Paměť se neodmyslitelně pojí s časem, ale je také velmi provázaná s prostorem. V rámci debaty prozkoumáme terén, který v současnosti paměť zdolává – od fyzických prostorů budov přes krajinu až k digitálním rozměrům virtuální reality. Zaměříme se na svědectví, která prostory podávají o dějinách a také na roli komunit a občanských iniciativ v paměťovém provozu.
Panel IX: Socialistické diktatury a paměť (moderuje Renata Berkyová), FF UJEP / A 306
Ve společnostech, které mají zkušenosti se socialistickými diktaturami, patří paměť na tyto režimy k důležitým celospolečenským tématům, která propojují minulost se současností a podněcují bádání v oblasti soudobých dějin i paměťových studií. I na letošní konferenci proto těmto tématům dáváme prostor. Jak se původně privilegované formy paměti po roce 1989 dostávaly na pokraj zapomenutí a jak s nimi naložit dnes? Jak paměť na socialismus zprostředkovávají digitální média či muzejní expozice? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi v tomto panelu.
14:00 Zakončení konference, FF UJEP / A313