Program

ČTVRTEK 17. ŘÍJNA 2024

9:00    Registrace a ranní káva, Zelená aula Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra (MFC)

10:00 Zahájení konference zástupci pořádajících organizací, Zelená aula MFC

10:15 – 11:45 Keynote Andrew Hoskins: Zapomínání nejlépe zdokumentované války v dějinách: nová digitální válka o paměť, Zelená aula MFC

Od poloviny desátých let 21. století probíhá boom transformující paměť, a to ohromující rychlostí a v ohromujícím měřítku. Jedná se o boom paměti spojené s jednotlivci a jejich okolím. Ještě nikdy jednotlivec nevytvářel a nesdílel tolik informací o sobě a svých zkušenostech. Miliony zpráv, obrázků a videí, které se valí z chytrých telefonů, dělají z ruské války proti Ukrajině zcela jistě nejvíce zdokumentovanou a nejvíce personalizovanou válku v dějinách. Vojáci, civilisté, novináři, oběti, humanitární pracovníci, prezidenti, novináři, ti všichni vteřinu po vteřině zaznamenávají a nahrávají své zážitky a vidění událostí, sledují každý zvrat. Bojiště se zdá být otevřené všem. To však není všelék ani na porozumění válce, ani na její připomínání. Namísto toho sociální média vytvářejí válku a paměť na ni k obrazu svému, prostřednictvím boje o pozornost, dezinformací a roztříštěné reality. Vyberte si svůj vlastní feed, vyberte si svou vlastní paměť. V přednášce si položíme otázku, jaká paměť a historie by mohla – nebo také nemusela – vzejít z rusko-ukrajinské války? Kdo a jak zajistí její minulost?

11:45 – 13:00 Přestávka na oběd

13:00 – 14:15 Blok I 

Panel I: Spory o paměť (moderuje Jitka Gelnarová), FF UJEP / A 306

Paměť je předmětem sporu. Různé obrazy událostí, osobností, míst či fenoménů spojených s minulostí spolu soupeří s různou intenzitou a na různých úrovních – na úrovni rodin, komunit a politických společenství. Konflikty o minulost jsou přitom spojeny s konflikty o současnost, stejně jako snaha tyto spory omezovat; ve veřejném prostoru se minulost stává součástí kulturních válek a politických bojů. V tomto panelu zkoumáme konfliktní potenciál paměti na konkrétních příkladech.

  • Mirek Němec (Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem): Sudety jako místo činu nebo místo paměti? 
  • Michal Cáp (Vojenský historický ústav Praha) : „Tahle generace potřebuje vojnu!“ kontra „To mi jako odvedete manžela?!“ Súčasné debaty o obnovení povinnej vojenskej služby optikou historickej pamäte

Panel II: Proměny paměti (moderuje Čeněk Pýcha), Zelená aula MFC

Přestože i tradičnější pojetí historické paměti pracovala s proměnami příběhů míst, postav a dalších objektů, na které vzpomínáme, pro aktuální přístupy k paměti je dynamika procesů naprosto určující. To se odvíjí od proměn mediálního prostředí, v němž naši paměť vyjednáváme, ale samozřejmě také od společenských a politických zlomů, kterým čelíme. Jaké obrazy minulosti v tomto složitém procesu dominují? Jakou roli může vyprávění o minulých časech ještě sehrávat?

  • Klára Černá (Filozofická fakulta UK): Na co vzpomínáme? Zmizelý prostor a ohrožené místo na sociální síti
  • Julie Adam (Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem): Proměna paměti v současné literatuře a umění severozápadních Čech
  • Martin Šorm (Filosofický ústav AV ČR): Český politický medievalismus
  • Kamil Činátl (Filozofická fakulta UK): Tekutá paměť

Panel III: Komplikované historie v muzeích (moderuje Tereza Štěpková), FF UJEP / A 313

Není náhodou, že historickým muzeím a expozicím je v rámci naší konference i odborné debaty pravidelně věnováno mnoho prostoru. Dynamika vyjádřená množstvím nově otevíraných či rekonstruovaných expozic v Česku i v zahraničí ukazuje, že jde o důležité médium paměti. V panelu se zaměříme na analýzy expozic, které se týkají historických příběhů, které je obtížné vyprávět pro jejich tragický či konfliktní rozměr. 

  • Anna Kolářová (Filozofická fakulta UK) „Neue Heimat finden, alte Heimat pflegen.“ Muzealizace vzpomínání sudetských Němců v bavorských stálých expozicích
  • Jiří Neminář (Filozofická fakulta, Ostravská univerzita): Perspektivy paměti. Jaký příběh vyprávějí slezská muzea? 
  • Petra Michálková, Václav Sixta (ZŠ nám. Curieových / Filozofická fakulta UK): Památník Dachau očima žáků
  • Kristýna Pinkrová (Pedagogická fakulta UK): Tragédie na Ploštině ve veřejném prostoru

14:15 – 14:45 Coffee Break

14:45 – 16:15 Blok II

Panel IV: Historické vzdělávání a spory o paměť (moderuje Josef Märc), FF UJEP / A 313

Součástí konference je již tradičně i sekce věnovaná historickému vzdělávání, které od proměn paměti nelze oddělovat. O čem se vedou spory v souvislosti s historickým vzděláváním? Má i dějepisné vyučování svá centra a okraje? Zveme k diskusi všechny zájemce o propojování dějin ve veřejném prostoru s výukou dějepisu.

  • Jaroslav Najbert (Gymnázium Přírodní škola, z.ú., NPI): Spory o kurikulum
  • Josef Řídký (Filozofická fakulta UK): Slepá místa výuky o totalitě
  • Milan Hes (Filozofická fakulta UJEP): Paměť jako součást dějepisné propedeutiky
  • Marcela Svejkovská (Gymnázium Kadaň): Příspěvek k výuce dějinami v pohraničí
  • Michal Pajer (Filozofická fakulta UK): Masaryk jako objekt regionálních dějin: k proměnám a didaktickému využití památníku TGM v Chlumci nad Cidlinou

Master class: Andrew Hoskins – Digital Memory Studies, FF UJEP / A 306

Během setkání se budeme zabývat přínosem interdisciplinární práce v oblasti digitálních paměťových studií (digital memory studies) pro porozumění probíhajícím proměnám médií a technologií, které určují, jak, proč a kým jsou individuální, kulturní a společenské minulosti přetvářeny, rozkládány a zapomínány. Za tímto účelem čerpám z téměř třicetiletého výzkumu vztahu mezi médii a pamětí, včetně nejnovějšího výzkumu toho, jak je paměť stále více formována aktéry, technologiemi a procesy ve společnostech, které jsou zaplaveny daty.

(Seminář proběhne v anglickém jazyce na základě četby. Kapacita semináře je naplněna, lze se hlásit jako náhradník/náhradnice přes registrační formulář.)

18:00 Diskuzní večer: Videohry jsou nejsilnějším globálním zdrojem historické imaginace! (moderuje Čeněk Pýcha), Muzeum v Ústí nad Labem, Masarykova 1000/3, Ústí nad Labem

Jak videohry a počítačové hry formují současné představy o minulosti? Kdo historizující videohry hraje? Proč je historie pro vývojáře tak přitažlivou látkou? Jakou roli hrají videohry v současných světových konfliktech? Herní studia nejsou již delší dobu okrajovou akademickou disciplínou, výše uvedené otázky dokazují společenskou závažnost videoher. Věnujeme videohrám dostatečnou pozornost? Naplňuje hraní historických videoher očekávané cíle, které si spojujeme s historickou gramotností? Zveme na debatu s Lucií Formánkovou (Charles Games), Terezou Fousek Krobovou (FSV UK, FAMU) a Janem Kremerem (NFA), která otevře všechny tyto otázky, a posune tak diskuzi o zobrazování minulosti ve videohrách za očekávané horizonty.

Po diskuzi následuje společenské setkání v prostorách Muzea města Ústí nad Labem.

PÁTEK 18. ŘÍJNA 2024

8:30 Ranní káva, FF UJEP

9:00 – 10:15 Blok III

Panel V: Ne/viditelná paměť (moderuje Václav Sixta), FF UJEP / A 313

Zatímco například památníky patří k viditelným projevům paměti, jsou místa a příběhy, která tolik na očích nejsou. V panelu se zaměříme na méně obvyklé stopy paměti a také na to, co obnáší je „vytahovat na světlo“. Architektura, muzejní artefakty, příběhy či paměťové praktiky mohou tvořit přenositelné případové studie i pro další oblasti paměti.

  • Karina Hoření (Institut slavistiky, Polská akademie věd): Jsou místa, která nevidíme- vily německy hovořících průmyslníků na Liberecku jako výzkum “periferie”
  • Jitka Gelnarová (Národní muzeum): Od kritiky k novému „čtení“: stopovat ženské hnutí ve sbírkách Národního muzea
  • Renata Berkyová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR): Utváření lokální paměti ve vztahu k perzekvované romské rodině
  • Petr Wohlmuth (Fakulta humanitních studií UK): Zapomenutý hrob Sturmbannführera Maitly: potlačená a „nebezpečná“ česko-estonská paměť

Panel VI: Politiky paměti (moderuje Vojtěch Ripka), FF UJEP / A 306

Panel Politika paměti se zaměří na zkoumání způsobů, jakými jsou historické události a jejich interpretace formovány, udržovány a přenášeny v rámci české společnosti se zvláštním důrazem na tematizaci menšin, většin a mocenských vztahů. Diskuze se bude zabývat tím, jak paměťové instituce a kulturní projevy reflektují a utvářejí dynamiku moci mezi menšinami a většinovou společností a jak tyto vztahy ovlivňují interpretaci klíčových historických událostí, jako jsou holocaust, období železné opony nebo česko-německé vztahy po roce 1945. Tento panel nabídne interdisciplinární pohled na politiku paměti a její vliv na utváření národní identity a veřejného diskurzu.

  • Jana Černá (Muzeum Brněnska): Humor bez legrace. Podobnost antisemitských symbolů v soudobé a historické karikatuře 
  • Jana Farská Hájková (Oblastní galerie Liberec): Narativ železné opony a umělecký transnacionalismus šedesátých let.
  • Markéta Devátá (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR): Připomínání holocaustu ve veřejném prostoru: Československo 1968–1992
  • Libor Jůn (Národní muzeum): Národní muzeum a česko-německé vztahy po roce 1945

10:15 – 10:45 Coffee Break

10:45 – 12:15 Blok IV 

Panel VII: Krajina a paměť (moderuje Kamil Činátl), FF UJEP / A 313

Paměť se často nejviditelněji projevuje v krajině: pomníky, architektura, opuštěné obce, rozpadlé industriální budovy či názvy ulic patří k nejčastějším projevům tohoto fenoménu. Možnost spojit si obraz minulosti s konkrétním místem na mapě navíc zpřístupňuje historická témata i veřejnosti, která se běžně o historii nezajímá. To se může týkat i tak komplexních jevů jako je změna klimatu. V panelu se budeme věnovat konkrétním případovým studiím, jež ukazují, jak lze pracovat se stopami minulosti v krajině.

  • Tereza Arndt (Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem): Přírodně-kulturní paměť v éře antropocénu: krajina a svědectví
  • Čeněk Pýcha (Filozofická fakulta UK): Mikroindustriální paměť antropocénu
  • Martin Tharp (Fakulta humanitních studií UK): Místa nevinnosti a zkušenosti: Austronostalgie, kulturní paměť, a architektonické dědictví z Gründerzeitu v letech po roce 1989
  • Veronika Kupková (Přírodovědecká fakulta UJEP v Ústí nad Labem): Dokumentace a interpretace „neviditelného“ kulturního dědictví Přísečnice: od traumatu ke smíření 

Panel VIII: Války a paměť (moderuje Josef Märc), FF UJEP / A 306

Války patří historicky k významným impulzům pro proměny paměti. Konflikty dynamizují proměny narativů i technologií, které paměť spoluutvářejí. Panel se bude věnovat zejména současné válce na Ukrajině a tomu, jak ovlivňuje představy o minulosti, jež kolují v českém veřejném prostoru. Přestože jde o stále probíhající proces, věříme, že konference může nabídnout prostor pro jeho alespoň provizorní odbornou reflexi.

  • Filip Byrtus (Metropolitní univerzita Praha): Framing v politické komunikaci
  • Lýdie Kárníková (Fakulta sociálních věd UK): Dědictví socialismu ve světle války na Ukrajině: Lokální a translokální aspekty dekomemorace maršála Koněva v Praze
  • Vojtěch Ripka a David Klimeš (Anglo-americká univerzita/FSV UK): Cestování paměti: proměny figur ruských narativů o válce na Ukrajině v Česku

12:15 – 12:30 Coffee Break

12:30 – 13:45 Blok V

Kulatý stůl: Terénem paměti (moderuje Filip Liška), FF UJEP / A 313

Paměť se neodmyslitelně pojí s časem, ale je také velmi provázaná s prostorem. V rámci debaty prozkoumáme terén, který v současnosti paměť zdolává – od fyzických prostorů budov přes krajinu až k digitálním rozměrům virtuální reality. Zaměříme se na svědectví, která prostory podávají o dějinách a také na roli komunit a občanských iniciativ v paměťovém provozu.

  • Štěpán Černoušek – Andrej Novik (Gulag.cz, Scio)
  • Anna Stránská (Memoria – Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti)
  • Viktor Janák (Památník  Zámeček Pardubice)
  • Tamara Nováková (Gymnázium Říčany)

Panel IX: Socialistické diktatury a paměť (moderuje Renata Berkyová), FF UJEP / A 306

Ve společnostech, které mají zkušenosti se socialistickými diktaturami, patří paměť na tyto režimy k důležitým celospolečenským tématům, která propojují minulost se současností a podněcují bádání v oblasti soudobých dějin i paměťových studií. I na letošní konferenci proto těmto tématům dáváme prostor. Jak se původně privilegované formy paměti po roce 1989 dostávaly na pokraj zapomenutí a jak s nimi naložit dnes? Jak paměť na socialismus zprostředkovávají digitální média či muzejní expozice? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi v tomto panelu.

  • Otto Drexler (Filozofická fakulta UK): Pohyby Emanuela Famíry v kulturní paměti.
  • Bohumil Melichar (Archiv České televize): Sociální sítě jako aréna konfliktního vzpomínání na normalizaci a demokratickou transformaci
  • Zdeněk Zajíček (Filozofická fakulta UK): Rozdělená paměť: Sochy Rudé armádě v Ústeckém kraji
  • Marta Harasimowicz (Filozofická fakulta UK): Odsouzeno na věčné časy a nikdy jinak? Muzealizace socialistických diktatur jako konfliktní dědictví 

14:00  Zakončení konference, FF UJEP / A313